Uroboros – pradávný symbol nekonečna, obnovy a skrytého řádu
Uroboros, had požírající vlastní ocas, je jedním z nejstarších symbolů, které lidstvo zná. Objevuje se v egyptských hrobkách, v řecké filozofii, v severských mýtech i v alchymii. A přestože kultury byly od sebe vzdálené tisíce kilometrů i let, všechny mu přisuzovaly podobný význam: nekonečný cyklus života, smrti a znovuzrození.
Uroboros je obrazem světa, který se neustále proměňuje. Je to připomínka, že nic nekončí definitivně — každé uzavření v sobě nese zárodek nového začátku. V alchymii představoval proces vnitřní proměny, kdy člověk opouští staré vrstvy sebe sama, aby se mohl zrodit v nové podobě. V hermetické tradici byl symbolem jednoty protikladů: světla a tmy, chaosu a řádu, vědomí a nevědomí.
Zajímavé je, že uroboros není jen symbolem cykličnosti, ale také ochrany. Kruh, který vytváří, je uzavřený prostor — bezpečný, celistvý, chráněný před vnějšími vlivy. V severských mýtech tuto roli nese Jörmungandr, světový had, který obepíná Zemi a drží ji pohromadě.
Uroboros je také symbolem sebereflexe. Had, který se dotýká vlastního ocasu, obrací pozornost dovnitř. Je to výzva k tomu, abychom se zastavili, podívali se na svůj život jako na celek a pochopili, že i zdánlivě protichůdné momenty mají své místo v našem příběhu.
Možná právě proto přežil tisíce let — protože mluví jazykem, který je starší než slova. Jazykem cyklů, přírody a tiché moudrosti, kterou v sobě nosí každý z nás.
.jpeg)
