První jarní bylinky: část čtvrtá-Kopřiva

Kopřivu můžeme najít ve všech zemích mírného pásu, velmi si libuje ve vlhkých úživných půdách. Tato bylina je mnohými, stejně jako Bršlice, považována spíš za nechtěný plevel, ale v naší historii měla a dodnes má široké spektrum využití. Jedná se například o látky utkané z kopřivových vláken, které užívali lidé již v době bronzové. Oděvy z těchto látek našly uplatnění i ve dvacátém století, byly součástí uniforem německé armády v první světové válce. Další využití kopřiv bylo barvivo, které v Británii používali vojáci za druhé světové války jako maskování a zároveň z nich byl extrahován chlorofyl pro užití v lékařství. V severoevropských zemích se z kopřiv dělala lana či rybářské vlasce. Usušená bylina sloužila jako výživné krmivo pro dobytek a drůbež. Zahradníkům velmi dobře známá jícha je přírodní hnojivo, které se vyrábí z kopřiv. 

Kopřivy jsou velmi bohaté na vitaminy C, A, K, B2 a B5. Obsahují také mnoho minerálních prvků jako jsou hořčík, vápník, fosfor, draslík, železo, jód, křemík a síru. Mají v sobě bor a proto se v léčitelství používají na revma. Působí močopudně, a tak pomáhají při dně a cukrovce. Dále nám jsou nápomocné při chudokrevnosti. Z kořenů kopřiv se dělají tonika na podporu růstu vlasů a omezení tvorby lupů. 

I pro Kelty byly kopřivy univerzální bylinou. Používali je v kuchyni, léčitelství a v módě.  

Kopřivy je radno pro konzumaci a léčbu sklízet zhruba do konce května. Pak začnou byliny obsahovat velké množství dusičnanů. 

Kopřivový nápoj

Tento macerát používám ke konzumaci i jako oplach na vlasy.

Natrháme dostatečné množství kopřiv, opláchneme je, nasekáme a naplníme jimi konev či jinou nádobu, zalijeme vodou tak, aby byly potopené a necháme 3-8 hodin macerovat na studeném místě. Potom nálev scedíme a můžeme použít jako nápoj či oplach na vlasy.